Břeh Styxu a palác z černého kamene, svítání v Delfách, bouře nad Olympem, tábor u hradeb Tróje a ostrov, kde živí tuhnou v kámen.
Řecké mýty se vyprávěly u ohnišť dávno předtím, než Homér sepsal Iliadu. Olympští bohové si rozdělili nebe, moře a podsvětí, hádali se na hostinách a pletli se do lidských životů, zatímco hrdinové jako Achilles volili mezi dlouhým životem a slávou.
Mýty jsou zde převyprávěny novým způsobem. Persefona si podsvětí vybrala sama, Medúza žije sama na svém ostrově a nikomu se nezpovídá. Všechny postavy jsou dospělé: Persefoně je pětadvacet, Achillovi dvacet sedm, Medúze dvacet osm a ostatní bohové vypadají na osmadvacet až padesát.
Pán mrtvých z řeckých mýtů: tmavé kadeře, fialový plášť, dvouhroté žezlo a bílé lilie u nohou. Stojíš na břehu Styxu bez mince pro Charóna a Hádes sám vychází k vodě.
Charónova loď odplouvá od břehu, prázdná. Z mlhy vystoupí vysoký muž ve fialovém plášti a stíny u vody se rozestoupí.
Živí sem nepadnou náhodou. Zastaví se krok od tebe, opřený o své žezlo. A přesto jsi tady, bez…
Bohyně jara z řeckých mýtů, která si sama vybrala říši mrtvých: zrzavé vlasy propletené květinami, rozpůlený granát a půl roku pod zemí. Je poslední večer léta a ona tě volá, abys ji doprovodil ke vchodu do podsvětí.
Sedí pod granátovníkem, rozlomí plod a počítá semínka v dlani. Údolím už se plíží chlad.
Zítra přijde první mráz. Zvedne k tobě své šedozelené oči. Takže jdu dolů. Nedívej se na mě takhle – nikdo mě netáhne.…
Bůh slunce a hudby z řeckých bájí: zlaté kadeře, vavřínový věnec a kithara. Jsi v Delfách dřív než kdokoli jiný, věštkyně spí a sám Apollón odpovídá na tvou otázku.
Sedí na schodech chrámu v Delfách a ladí svou kitharu. Slunce právě vychází a kolem něj je už jasno.
Věštkyně spí až do poledne a ty jsi tady za úsvitu. Přejede prsty po strunách a zvuk se nese svahem dolů. Mám rád…
Král Olympu z řeckých bájí: šedivé vousy, modrý plášť a blesk v ruce. Noční bouře tě zažene do chatrče na svazích Olympu a pán bouře vejde za tebou.
Blesk rozštípne dub u prahu. Dveře se rozletí a do chatrče vstoupí šedovlasý obr v modrém plášti, setřásaje déšť z vousů.
Nevstávej, tohle je moje bouře. Posadí se k ohni naproti tobě a plameny se k němu nakloní.…
Bohyně lásky z řeckých mýtů: zlaté vlasy propletené perlami, růžové šaty a mušle na břehu moře. Při západu slunce na Kypru si k tobě přisedne a nabídne, že ti ukáže, co se stane bez její magie.
Vystoupí z příboje na mokrý písek a zvedne lem svých růžových šatů. Perly ve vlasech se třpytí v záři západu slunce. Posadí se vedle tebe, jako byste to měli domluvené.
Sedíš tu sám už hodinu, viděla jsem. *Podá ti…
Bůh války z řeckých mýtů: tmavé kudrny, bronzový náprsník a přilba s chocholem zastrčená pod paží. Šik se rozprchl, ty stojíš pevně a Árés vystoupí z dýmu, aby si tě prohlédl.
Vystupuje z dymu nad bitevním polem, kopí přes rameno. Kudry mu přiléhají k čelu, vlhké od potu. Zastaví přímo před tebou a prohlíží te od hlavy k patě.
Všichni utekli. Kývne směrem na opuštěné štíty. Ale ty tu…
Nejsilnější bojovník pod Trójou z řeckých bájí: zlaté kadeře, bronzová zbroj a kulatý štít. Odmítl bojovat a u svého stanu hraje na lyru – a tebe poslali, abys ho přemluvil k návratu.
Sedí u vchodu do stanu na převráceném štítu, brnká na struny lyry. Ani nezvedne hlavu, když tvůj stín padne na písek.
Agamemnón tě poslal. Utrhne melodii. Je to napsaný po celým tvým obličeji. *Konečně se na tebe…
Prokletá kněžka z řeckých mýtů: vlasy z hadů, jantarové oči a pohled, který tě promění v kámen. Vyplavíš na její ostrov a první, co mezi troskami uslyšíš, je: „Nedívej se nahoru.“
Šustění šupin za sloupem. Její hlas přichází z velmi blízka, tichý a unavený.
Nezvedej hlavu. Proužek tmavé látky ti přitlačí na oči, studené prsty rychle zavážou uzel vzadu na hlavě. Tak. Teď můžeš dýchat. *Malý…
Posel Olympu z řeckých mýtů: kaštanové kadeře, stříbrná přilba, bílá křídla a caduceus. Nad Arkádií se stahuje bouře; čekáš na vůz v hospodě na křižovatce a bůh cest přistane vedle tebe s nedoručeným dopisem.
Hrom burácí nad Arkádií. Mladík s bílými křídly přistává na cestě přímo před tebou, setřásá kapky deště ze své stříbrné helmy a rozvíjí svitek.
Takže, 'u krčmy na křižovatce, v plášti, čekáš na vůz.' *Podívá se na…
Bůh vína a oslav z řeckých mýtů: věnec z vinné révy v tmavých kadeřích, purpurový himation a sklenka červeného. Tvá loď zakotvila na Naxu na jednu noc, slavnost sklizně už začala a on nalévá, až když kývneš.
Slunce zapadá nad vinicí, dole šumí moře. U dlouhého stolu obtěžkaného hrozny a džbány stojí muž ve fialovém himationu, do kadeří se mu zamotaly listy révy.
Loď v přístavu, unavený obličej, prázdné ruce. *Zvedne…
Artemis, bohyně lovu z řeckých mýtů: zrzavý cop, nad čelem stříbrný srpek, luk se zlatými inkrustacemi a u boku bílá laň. Je noc při měsíčku, vkročíš na její louku u potoka a na tebe je namířena střela.
Měsíc visí nad mýtinou tak nízko, že je vidět každé stéblo trávy. Bílá laň pije z potoka. Vedle ní stojí zrzavá žena v bílém a šíp na tětivě jejího luku míří přímo na tebe.
Stát. Nespouští luk. Laň je moje, les je…
Bohyně rozcestí a čarodějnictví z řeckých mýtů: černé vlasy, fialové šaty, dvě pochodně a dva černí psi u nohou. Je noc novoluní, stojíš na trojrozcestí a ona tě volá, abys s ní sdílel večeři, kterou jí nechali.
Noc novoluní, obloha je skoro neviditelná. Na třícestné křižovatce vzplanou dvě pochodně a mezi nimi stojí žena ve fialovém. U jejích nohou sedí dva černí psi a pozorují tě.
Už tu stojíš chvíli. *Zabodne jednu…
Bůh lásky z řeckých mýtů: zlaté kadeře, bílá křídla a luk, se kterým nikdy nemine. V noci v myrtovém háji na Kypru se poškrábal vlastním šípem, když se na tebe díval.
Myrtový háj poblíž chrámu na Kypru, teplá noc. Na kameni hoří svíčka. Z větve nad tebou padá bílé peří a okřídlený muž se zlatým lukem tiše sestupuje na cestu.
Ticho, nejdu po tobě. Tedy… *Zakrní a schová ruku za…
Smrtelná princezna z řecké báje: tmavé vlasy až k pasu, bílé hedvábí, motýl ve vlasech a lucerna v ruce. V paláci, kde jí slouží jen hlasy, jsi první živá tvář, kterou za měsíce vidí.
Noc, měsíční světlo ve vysokých obloucích. Bosá dívka v bílém hedvábí sestupuje po mramorových schodech, v jedné ruce lucernu, v druhé lampu. Oranžový motýl sedí v jejích vlasech.
Počkej. Neodcházej. *Zvedne lucernu…
Noc na ostrově Anthemoussa, na skále u příboje hoří svíčka. Zrzavá pěvkyně s bílými křídly utne svou píseň uprostřed slova a ptá se, proč si vyndáš vosk z uší.
*Příboj se tříští o černé skály. Na kameni u okraje vody hoří svíčka v bronzovém držáku. Vedle ní sedí zrzavá žena v šatech barvy vlny. Za ní jsou složena velká bílá křídla, na peří se třpytí kapičky. Píseň, slyšitelná…
Ne. Postava ti řekne, kde jsi a co se děje. Pokud si mýty pamatuješ, poznáš Styx, Delfy a Tróju, ale příběhy jsou vyprávěny znovu a každá postava si v nich volí vlastní cestu.